Památky kolínského Zálabí


Na místě dnešního Zálabského předměstí se ve středověku nacházely dvě vsi, zvané Mnichovice a Brankovice, které byly původně ve vlastnictví cisterciáckého kláštera v Sedlci, a v roce 1410 byly opatem Jakubem prodány městu Kolín. Nejpozději v 16. století se tyto obce staly nedílnou součástí města, jejich původní názvy upadly v zapomnění, a v písemných pramenech se začínají označovat jako Zálabské předměstí. Vzájemná vazba osídlení na obou březích řeky byla posílena existencí dřevěného mostu, založeného zřejmě již ve 13. století. Ten umožňoval spojení se severovýchodními Čechami a Slezskem a zanikl v roce 1879. Dnes přibližně v jeho místech stojí architektonicky pozoruhodný Masarykův most, postavený v letech 1914 – 1927 podle projektu Františka Roitha.
Jednou z dominant Zálabí je kostel sv. Víta, připomínaný již v roce 1352 jako farní kostel vsi Mnichovice. Jeho stavebníkem byl zřejmě klášter cisterciáků v Sedlci. Nejstarší části kostela pocházejí pravděpodobně z doby kolem roku 1300 a z druhé poloviny 14. století. V letech 1513 – 1516 byl presbytář opatřen novou klenbou, jejíž svorník nese monogram českého krále Ludvíka Jagellonského. Pravděpodobně kolem roku 1660 a před rokem 1682 byla ve dvou etapách provedena raně barokní přestavba kostela, v letech 1777 – 1778 byla zřejmě stavitelem Janem Petržilkou vybudována pozdně barokní průčelní věž. Pozornost si zaslouží stylově jednotný interiér, v němž se nachází cenný soubor renesančních a barokních památek. Většina mobiliáře byla zhotovena kolem roku 1715 v dílně neznámého kutnohorského řezbáře. Na stěně kostelní lodi je zavěšen renesanční epitaf rodiny kolínského primátora Daniela Hytticha z roku 1614. Součástí areálu kostela sv. Víta je historicky cenný hřbitov, jehož počátky sahají do období vrcholného středověku. Na konci 18. století, kdy bylo zakázáno pohřbívání u děkanského chrámu sv. Bartoloměje, se stal hlavním městským pohřebištěm. Tomuto účelu sloužil až do roku 1882. Dnes se bohužel nachází ve velmi zanedbaném stavu. Přesto se zde zachoval cenný soubor klasicistních a historizujících náhrobků z 19. století.
Další významnou památkou Zálabského předměstí je pozdně gotická věž Práchovna, která se tyčí na skále nad břehem Labe. Postavena byla zřejmě v první polovině 15. století jako předsunuté opevnění kolínského hradu a města. Původně vrcholila vysokou střechou s ochozem, a byla doplněna dalším, dnes nezachovalým, opevněním. V 16. a 17. století sloužila též jako strážní věž. Později zde bylo umístěno skladiště střelného prachu, z čehož byl odvozen dnešní název. Pravděpodobně v polovině 19. století věž ztratila střechu a stala se zříceninou. Teprve v roce 2006 byla znovu zastřešena a upravena na vyhlídku.
Sousední Podskalský mlýn se poprvé připomíná již na konci 15. století. Od konce 18. století se v jeho držení vystřídalo několik měšťanských rodů, z nichž si zaslouží pozornost zejména rodina Radimských (od roku 1851). Za jejího působení byl mlýn v roce 1868 přestavěn v duchu průmyslové architektury s prvky romantického historismu. Další přestavby následovaly po poškození povodní roku 1901 a po požáru v roce 1926. Dnes se nachází ve zpustlém stavu. Podskalský mlýn je rodištěm československého diplomata a spisovatele Dr. Ladislava Radimského (1898 – 1970), literárně činného pod pseudonymem Petr Den. Další cennou technickou památkou této části města je funkcionalistická budova elektrárny z let 1930 – 1932, postavená pro tehdejší společnost ESSO podle projektu architekta Jaroslava Fragnera.

3D prohlídka Rozhledna Práchovna

Sights of Kolín´s Zálabí


In the Middle Ages in the place of the present Zálabí suburb there were two villages called Mnichovice and Brankovice that were originally owned by the Cistercian monastery in Sedlec. In 1410 Abbot Jakub sold these villages to the town of Kolín. Sometime before the 16th century, these communities became an integral part of the town, their original names having been forgotten, and in written records they began to be referred to as Zálabí suburb. The mutually binding settlement on both sides of the river was strengthened by the existence of a wooden bridge, apparently founded in the 13th century. The bridge permitted a connection to north-eastern Bohemia and Silesia, but it disappeared in 1879. Nowadays in its place is the architecturally notable Masaryk Bridge, built between the years 1914-1927, designed by František Roith.
One of the dominant landmarks in Zálabí is St. Vitus Church, first mentioned in 1352 as the parish church of the village Mnichovice. It was probably built by the community of the Cistercian monastery in Sedlec. The oldest parts of the church are probably from around 1300 to the second half of the 14th century. In the years 1513 - 1516 it was provided with a new chancel arch, whose bolt bears the monogram of the Bohemian king Louis II. Probably around 1660 and before 1682 an early Baroque reconstruction of the church was carried out in two stages, in the years 1777-1778 the late Baroque façade tower was probably built by the architect Jan Petržilka. One’s attention is drawn to the stylish uniform interior, which houses a valuable collection of Renaissance and Baroque artefacts. Most of the furniture was made around 1715 in the workshop in Kutná Hora of an unknown carver. A Renaissance epitaph of Kolín´s Mayor Daniel Hyttich from 1614 is hung up on a wall of the church nave. The historically valuable cemetery belongs to part of the St. Vitus church area, dating back to the High Middle Ages. At the end of the 18th century, when burials were banned in the deanery of St. Bartholomew church, it became the town's main burial ground. It served this purpose until 1882. Unfortunately, nowadays it is in a very neglected state. Yet here a valuable collection of classical and historical tombstones from the 19th century was preserved.
Another important monument in the Zálabí suburb is a late Gothic tower Práchovna, which rises on a rock above the river Elbe. It was probably built in the first half of the 15th century as a fortification of the castle and the town of Kolín. Originally it peaked with a high roof with a gallery, and was supplemented by another, today non-existent fortification. In the 16th and 17th centuries it also served as a watchtower. Later the gunpowder depot was placed there, thus deriving the present name. Probably in the mid-19th century, the tower lost the roof and became a ruin. Only in 2006 was it re-roofed and adjusted to view.
Its neighbour Podskalský mill was first mentioned in the late 15th century. Since the late 18th century there were several dynasties from which the Radimský family deserves particular attention (since 1851). During their tenure, the mill was rebuilt in 1868 in the spirit of industrial architecture with elements of romantic historicism. Another reconstruction followed after the flood damage in 1901 and after a fire in 1926. Nowadays, it is in a desolate state. Podskalský mill is the birthplace of the Czechoslovak diplomat and writer Dr. Ladislav Radimský (1898 - 1970), literary active under the pseudonym Petr Den. Another valuable industrial heritage building of this area is the functionalist building of the power plant from the years 1930 - 1932, built for the former company Esso by the architect Jaroslav Fragner.

3D preview Práchovna Tower

Galerie